Inženýrsko-geologické průzkumy jsou souborem vědeckotechnických činností zaměřených na studium a hodnocení inženýrskogeologických poměrů území za účelem zdůvodnění projektování a výstavby různých objektů, jakož i předpovídání geologických procesů a jevů v těchto územích.

Hlavním cílem inženýrsko-geologických průzkumů je shromažďovat a analyzovat informace o geologické stavbě a vlastnostech zemin, hydrogeologickém režimu, přítomnosti a charakteristikách dalších přírodních a antropogenních faktorů, které mohou ovlivnit bezpečnost a spolehlivost výstavby a provozu zařízení. .

Inženýrsko-geologické průzkumy zahrnují tyto druhy prací: geologický průzkum, inženýrská geologie, hydrogeologie, geofyzikální průzkum, hydrometeorologická pozorování, geodetická měření, zpracování a rozbory získaných dat, ale i komplexní inženýrsko-geologický průzkum.

Význam inženýrskogeologických průzkumů je v tom, že umožňují předcházet vzniku havárií a destrukcí spojených s geologickými procesy a jevy zasahujícími do základů a konstrukcí různých objektů. Také díky výsledkům průzkumu je možné určit optimální konstrukční řešení a vypracovat odpovídající stavebně technickou dokumentaci zohledňující veškeré geologické a geotechnické podmínky, což zvyšuje efektivitu a bezpečnost výstavby a provozu zařízení.

Inženýrskogeologické průzkumy: co tento proces zahrnuje?

Hlavní etapy inženýrskogeologických průzkumů:

  • Dokumentační průzkum – analýza dostupných geologických dat o území stavby.
  • Územní revize – prohlídka staveniště, stanovení jeho hranic a hlavních znaků okolí.
  • Geofyzikální výzkum je použití speciálních metod ke zjišťování geologické stavby zemin a hornin, například seismický výzkum nebo elektrická prospekce.
  • Vrtání je hlavní metodou získávání výzkumných dat o složení zemin a hornin. Zahrnuje vrtání studní, odběr vzorků a laboratorní analýzu.
  • Hydrogeologické průzkumy – studie hydrologického režimu staveniště včetně studie podzemních vod a možnosti záplav.
  • Laboratorní výzkum – analýza fyzikálních a mechanických vlastností zemin a hornin pomocí speciálních přístrojů a metod.
  • Vypracování zprávy – shrnutí výsledků výzkumu ve formě podrobné technické zprávy s doporučeními pro návrh a konstrukci.

Inženýrskogeologické průzkumy nám umožňují posoudit geologická rizika na staveništi a přijmout vhodná opatření k zajištění bezpečné a efektivní výstavby.

Geologický průzkum území před výstavbou

Účelem geologického průzkumu území je získat komplexní informace o geologii a geotechnice území stavby. Za tímto účelem jsou prováděny geologické průzkumy, geotechnické studie a zemní průzkumy.

Geologický průzkum zahrnuje studium geologické stavby území stavby, dále rozbor sedimentárních a vulkanických hornin, paleogeografických poměrů a vlastností geologického řezu. Jedním z účelů geologického průzkumu je identifikovat možné geologické procesy, jako jsou sesuvy půdy a erupce.

ČTĚTE VÍCE
Jak zasadit trávník bez plevele

Inženýrskogeologické studie poskytují informace o půdách a horninách, jejich vlastnostech a vztazích. Takový výzkum zahrnuje vrtání studní, odebírání vzorků půdy a hornin a provádění laboratorních testů.

Půdní průzkumy se provádějí za účelem zjištění fyzikálních a mechanických vlastností zeminy a jejích technických charakteristik, jako je pevnost, hustota, propustnost a smršťování. K tomuto účelu se používají různé metody a přístroje, jako jsou statické a dynamické zkoušky, tlakové a tahové zkoušky a také hydrogeologická měření.

Výsledky geologické studie území před výstavbou slouží jako podklad pro vypracování geotechnického projektu a výběr optimálních stavebních technologií. Pomáhají předcházet možným rizikům a nehodám spojeným s nevhodnými půdními podmínkami nebo nesprávnou stabilizací půdy.

Etapy geologického průzkumu území
Geologický průzkum
Inženýrský a geologický průzkum
Pozemní průzkumy

Analýza půdy a podzemních vod

Fyzikální a mechanické vlastnosti zemin

Analýza fyzikálních a mechanických vlastností zeminy nám umožňuje určit její pevnost, hustotu, tekutost, pružnost a další charakteristiky.

Za tímto účelem se provádějí následující studie:

  • Stanovení granulometrického složení půdy sítovým rozborem.
  • Stanovení hustoty půdy a vlhkosti.
  • Stanovení pevnostních charakteristik zeminy, jako je stlačitelnost, pevnost ve smyku atd.
  • Stanovení tekutosti půdy, její propustnosti a filtračních vlastností.

Chemický rozbor podzemních vod

Chemický rozbor podzemní vody nám umožňuje posoudit její kvalitu a určit přítomnost či nepřítomnost škodlivých nečistot a kontaminantů.

V rámci chemického rozboru podzemních vod se provádějí tyto práce:

  • Stanovení chemického složení vody včetně obsahu solí, minerálních látek, organických a anorganických látek.
  • Stanovení pH a elektrické vodivosti vody.
  • Stanovení obsahu dusičnanů, fosforečnanů, chloridů a dalších látek, které mohou ovlivnit kvalitu vody.
  • Stanovení celkové tvrdosti a tvrdosti vody.

Analýza půdy a podzemních vod umožňuje získat kompletní informace o geologické stavbě a hydrogeologickém režimu studovaného území. Tyto údaje jsou podkladem pro rozhodování při projektování a výstavbě různých zařízení.

Stanovení úrovně nebezpečí a stability půdy

Úroveň nebezpečí na zemi

Úroveň nebezpečnosti zeminy je spojena s její schopností zachovat si své vlastnosti během provozu konstrukcí. Geologičtí inženýři provádějí komplexní studie, které zahrnují analýzu fyzikálních, mechanických a chemických vlastností půdy a také její proměnlivosti v čase.

Výsledkem výzkumu je klasifikace půdy podle nebezpečnosti jejího použití. Existuje několik tříd nebezpečnosti, které udávají stupeň nevhodnosti zeminy pro stavbu určitých typů konstrukcí.

ČTĚTE VÍCE
Proč byste měli zvážit instalaci redukčního ventilu ve vašem bytě

Klasifikace nebezpečnosti půdy umožňuje geologickým inženýrům a architektům vzít v úvahu vlastnosti půdy při navrhování projektu a výběru vhodných stavebních materiálů.

Stabilita země

Stabilita zeminy se posuzuje z hlediska její schopnosti udržet si pevnost a nepodléhat deformaci nebo pádu. Geologické inženýrské průzkumy zahrnují studie prováděné za účelem stanovení faktorů ovlivňujících stabilitu půdy.

Mezi faktory ovlivňující stabilitu zeminy patří geologické procesy, klimatické podmínky, hydrologické faktory a účinky stavebního zatížení. Geologičtí inženýři tyto faktory sledují a na základě získaných dat posuzují stabilitu půdy.

Stanovení úrovně stability zeminy umožňuje předvídat možnost sesuvů, sesuvů nebo deformací při provozu konstrukcí.

Je důležité si uvědomit, že stanovení úrovně nebezpečí a stability půdy je složitý a odpovědný proces, který vyžaduje vysokou kvalifikaci a zkušenosti ze strany geologických inženýrů. Výsledky inženýrsko-geologických průzkumů jsou podkladem pro rozhodování při navrhování a provádění staveb.