Inženýrsko-geologické průzkumy jsou souborem vědeckotechnických činností zaměřených na studium a hodnocení inženýrskogeologických poměrů území za účelem zdůvodnění projektování a výstavby různých objektů, jakož i předpovídání geologických procesů a jevů v těchto územích.
Hlavním cílem inženýrsko-geologických průzkumů je shromažďovat a analyzovat informace o geologické stavbě a vlastnostech zemin, hydrogeologickém režimu, přítomnosti a charakteristikách dalších přírodních a antropogenních faktorů, které mohou ovlivnit bezpečnost a spolehlivost výstavby a provozu zařízení. .
Inženýrsko-geologické průzkumy zahrnují tyto druhy prací: geologický průzkum, inženýrská geologie, hydrogeologie, geofyzikální průzkum, hydrometeorologická pozorování, geodetická měření, zpracování a rozbory získaných dat, ale i komplexní inženýrsko-geologický průzkum.
Význam inženýrskogeologických průzkumů je v tom, že umožňují předcházet vzniku havárií a destrukcí spojených s geologickými procesy a jevy zasahujícími do základů a konstrukcí různých objektů. Také díky výsledkům průzkumu je možné určit optimální konstrukční řešení a vypracovat odpovídající stavebně technickou dokumentaci zohledňující veškeré geologické a geotechnické podmínky, což zvyšuje efektivitu a bezpečnost výstavby a provozu zařízení.
Inženýrskogeologické průzkumy: co tento proces zahrnuje?
Hlavní etapy inženýrskogeologických průzkumů:
- Dokumentační průzkum – analýza dostupných geologických dat o území stavby.
- Územní revize – prohlídka staveniště, stanovení jeho hranic a hlavních znaků okolí.
- Geofyzikální výzkum je použití speciálních metod ke zjišťování geologické stavby zemin a hornin, například seismický výzkum nebo elektrická prospekce.
- Vrtání je hlavní metodou získávání výzkumných dat o složení zemin a hornin. Zahrnuje vrtání studní, odběr vzorků a laboratorní analýzu.
- Hydrogeologické průzkumy – studie hydrologického režimu staveniště včetně studie podzemních vod a možnosti záplav.
- Laboratorní výzkum – analýza fyzikálních a mechanických vlastností zemin a hornin pomocí speciálních přístrojů a metod.
- Vypracování zprávy – shrnutí výsledků výzkumu ve formě podrobné technické zprávy s doporučeními pro návrh a konstrukci.
Inženýrskogeologické průzkumy nám umožňují posoudit geologická rizika na staveništi a přijmout vhodná opatření k zajištění bezpečné a efektivní výstavby.
Geologický průzkum území před výstavbou
Účelem geologického průzkumu území je získat komplexní informace o geologii a geotechnice území stavby. Za tímto účelem jsou prováděny geologické průzkumy, geotechnické studie a zemní průzkumy.
Geologický průzkum zahrnuje studium geologické stavby území stavby, dále rozbor sedimentárních a vulkanických hornin, paleogeografických poměrů a vlastností geologického řezu. Jedním z účelů geologického průzkumu je identifikovat možné geologické procesy, jako jsou sesuvy půdy a erupce.
Inženýrskogeologické studie poskytují informace o půdách a horninách, jejich vlastnostech a vztazích. Takový výzkum zahrnuje vrtání studní, odebírání vzorků půdy a hornin a provádění laboratorních testů.
Půdní průzkumy se provádějí za účelem zjištění fyzikálních a mechanických vlastností zeminy a jejích technických charakteristik, jako je pevnost, hustota, propustnost a smršťování. K tomuto účelu se používají různé metody a přístroje, jako jsou statické a dynamické zkoušky, tlakové a tahové zkoušky a také hydrogeologická měření.
Výsledky geologické studie území před výstavbou slouží jako podklad pro vypracování geotechnického projektu a výběr optimálních stavebních technologií. Pomáhají předcházet možným rizikům a nehodám spojeným s nevhodnými půdními podmínkami nebo nesprávnou stabilizací půdy.
Etapy geologického průzkumu území |
---|
Geologický průzkum |
Inženýrský a geologický průzkum |
Pozemní průzkumy |
Analýza půdy a podzemních vod
Fyzikální a mechanické vlastnosti zemin
Analýza fyzikálních a mechanických vlastností zeminy nám umožňuje určit její pevnost, hustotu, tekutost, pružnost a další charakteristiky.
Za tímto účelem se provádějí následující studie:
- Stanovení granulometrického složení půdy sítovým rozborem.
- Stanovení hustoty půdy a vlhkosti.
- Stanovení pevnostních charakteristik zeminy, jako je stlačitelnost, pevnost ve smyku atd.
- Stanovení tekutosti půdy, její propustnosti a filtračních vlastností.
Chemický rozbor podzemních vod
Chemický rozbor podzemní vody nám umožňuje posoudit její kvalitu a určit přítomnost či nepřítomnost škodlivých nečistot a kontaminantů.
V rámci chemického rozboru podzemních vod se provádějí tyto práce:
- Stanovení chemického složení vody včetně obsahu solí, minerálních látek, organických a anorganických látek.
- Stanovení pH a elektrické vodivosti vody.
- Stanovení obsahu dusičnanů, fosforečnanů, chloridů a dalších látek, které mohou ovlivnit kvalitu vody.
- Stanovení celkové tvrdosti a tvrdosti vody.
Analýza půdy a podzemních vod umožňuje získat kompletní informace o geologické stavbě a hydrogeologickém režimu studovaného území. Tyto údaje jsou podkladem pro rozhodování při projektování a výstavbě různých zařízení.
Stanovení úrovně nebezpečí a stability půdy
Úroveň nebezpečí na zemi
Úroveň nebezpečnosti zeminy je spojena s její schopností zachovat si své vlastnosti během provozu konstrukcí. Geologičtí inženýři provádějí komplexní studie, které zahrnují analýzu fyzikálních, mechanických a chemických vlastností půdy a také její proměnlivosti v čase.
Výsledkem výzkumu je klasifikace půdy podle nebezpečnosti jejího použití. Existuje několik tříd nebezpečnosti, které udávají stupeň nevhodnosti zeminy pro stavbu určitých typů konstrukcí.
Klasifikace nebezpečnosti půdy umožňuje geologickým inženýrům a architektům vzít v úvahu vlastnosti půdy při navrhování projektu a výběru vhodných stavebních materiálů.
Stabilita země
Stabilita zeminy se posuzuje z hlediska její schopnosti udržet si pevnost a nepodléhat deformaci nebo pádu. Geologické inženýrské průzkumy zahrnují studie prováděné za účelem stanovení faktorů ovlivňujících stabilitu půdy.
Mezi faktory ovlivňující stabilitu zeminy patří geologické procesy, klimatické podmínky, hydrologické faktory a účinky stavebního zatížení. Geologičtí inženýři tyto faktory sledují a na základě získaných dat posuzují stabilitu půdy.
Stanovení úrovně stability zeminy umožňuje předvídat možnost sesuvů, sesuvů nebo deformací při provozu konstrukcí.
Je důležité si uvědomit, že stanovení úrovně nebezpečí a stability půdy je složitý a odpovědný proces, který vyžaduje vysokou kvalifikaci a zkušenosti ze strany geologických inženýrů. Výsledky inženýrsko-geologických průzkumů jsou podkladem pro rozhodování při navrhování a provádění staveb.